Úvod

kostel-nanebevzeni-p-marie-200x300Urbanistická struktura města je historicky vyvinuta v uspořádání hrad, podhradí s kostelem a farou, náměstí s radnicí a uliční zástavba s pozdějším doplňováním. V okresním archívu je uložena mapa pocházející z roku 1835, která dokumentuje tehdejší stav zástavby.

V roce 1990 bylo prostřednictvím ministerstva kultury prohlášeno historické jádro Štítů za památkovou zónu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejkrásnější kulturní památka, která tvoří dominantu města a je nepřehlédnutelná z jakéhokoli místa v okolí. Prapůvodní kostel musel existovat již v polovině 13. století, byl dřevěný se zvonicí. Dnešní kostel byl vystavěn Lichtenštejny v roce 1755 v pozdně barokním slohu. Předchozí kostel shořel v roce 1744, kdy bylo celé město vypáleno pruským vojskem. Největší pohromou v dějinách současného chrámu byl požár, který kostel postihl roku 1889, ale již po dvou letech kostel opět sloužil svému účelu. Jednopatrová budova fary má 9 místností a byla v roce 1794 nově postavena z kamene knížetem Lichtenštejnem.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 115/1. Je to jednolodní podélný kostel s půlkruhovým závěrem, vestavěnou kvadratickou věží s volutovými křídly a obdélnou patrovou sakristií na epištolní straně. Fasády jsou členěny pilastry a římsovými hlavicemi. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Pod kostelem jsou vyzděny krypty se zaklenutými prostorami.

Stará radnice čp. 38

img_3842Dům bývalé radnice ze 16. století patří k nejstarším ve Štítech. Je součástí původní zástavby historického jádra. V 16. století to byla renesanční radnice, v roce 1734 byl objekt upraven na barokní měšťanský dům. Původně k ní patřil i dvorní trakt (bývalý hodpodářský dvůr), barokní stavba z pol. 18. století. Pro havarijní stav byl později zbourán.  Dnes budova slouží jako základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.  V chodbách se zachovaly křížové i valené klenby, zazděné kruhy, ke kterým byli poutáni zločinci a provinilci atd.

Morový sloup se sochou Panny Marie

img_3913Morový sloup se sochou  Panny Marie stojí za současnou radnicí na náměstí. Pochází z roku 1716, je vytvořen v barokním slohu. Prokazatelně jde o nejstarší kamenosochařské dílo ve Štítech. Jeho historie je stejně jako u jiných morových sloupů spjata s koncem morové epidemie. Štítečtí jej nechali postavit jako poděkování za ty, kteří přežili morovou epidemii, a současně jako prosbu, aby se podobná pohroma víckrát neopakovala. Jde patrně o dílo místního tvůrce, nese znaky lidové tvorby.  Tato kamenosochařská práce měří na výšku téměř 4,5 m.  Je postavena na třech kamenných stupních. Na vrcholu sloupu z maletínského pískovce stojí socha Panny Marie s Ježíškem. Skulptura stojí na vrcholu sloupu s bohatě zdobenou čtyřbokou hlavicí s pozlacenými okřídlenými hlavičkami puttů a volutami. Hladký sloup je umístěn na čtyřhranném soklu s profilovanou odstupňovanou patkou. Všechny plochy soklu jsou vyzdobeny reliéfy. Směrem ke kostelu vidíme planoucí srdce, propíchnuté ruce a chodidla – symbol pěti Kristových ran; z pohledu od radnice spatříme poprsí sv. Jana Nepomuckého z pravého profilu. Další dvě plochy jsou vyplněny monogramy. Na severozápadní straně je monogram Ježíšův – IHS, kříž a hřeby ve slunečním kotouči, na jihozápadní straně monogram Panny Marie ve slunečním kotouči. Mariánský sloup byl opravován na místě v roce 1996 a v letech 2012-2013 probíhalo kompletní restaurování v ateliéru v Řevnicích.

Socha sv. Jana Nepomuckého

socha-sv-jana-nepomuckehoJan Nepomucký je naším nejznámějším a nejčastěji zobrazovaným světcem. Jeho socha zdobí prostor pod radnicí. Skulptura pochází z roku 1732, znázorňuje sv. Jana Nepomuckého stojícího v oblacích. Stojí na podstavci s volutovými křídly a na vysokém soklu se čtyřmi představenými pilastry. Socha byla původně nejen zlacená, ale i polychromovaná. Barvy však nebyly stálé, během let zcela vybledly a opadaly. Proto se v současnosti užívá při restaurování pouze zlacení plátkovým zlatem. Socha sv. Jana Nepomuckého se v roce 2015 po dvou letech restaurátorských prací stala dominantou štíteckého náměstí.

Reliéfy vytesané v podstavci vyobrazují scény z legendy o sv. Janu Nepomuckém. Výchozí strana představuje Jana zpovídajícího královnu Žofii. Na opačné straně je zobrazeno Janovo mučení. Nejvýraznější scéna ( k východu) ukazuje tělo Jana, které pluje na hladině pod mostem, zatímco jeho duše stoupá k nebesům.  Na západní straně je vyobrazena v reliéfu rakev s pozůstatky sv. Jana Nepomuckého a schránka se vzácnou relikvií – jazykem.

Sousoší Kalvárie

p1050003Sousoší Kalvárie je empírová plastika, která patří k prostorám na severní straně kostela. Znázorňuje kamenný kříž s korpusem Krista, je osazená na hranolovém podstavci s volutovými křídly, která jsou ukončena profilovou římsou se sochami Bolestné Marie a sv. Jana Evangelisty. Na přední straně podstavce je reliéf sv. Máří Magdaleny, na zadní je letopočet 1808.

Kamenný kříž

piskovcovy-kriz-s-korpusem-krista-200x300Kamenný kříž je součástí areálu farního kostela. Je to kamenný jetelový kříž s korpusem Krista na hranolovém podstavci ukončeného profilovanou římsou. Na přední straně podstavce v mělké vpadlině je reliéf Nanebevzetí Panny Marie, na zadní straně je letopočet vzniku 1859

Socha svaté Anny

Socha svaté Anny je umístěna poblíž hřbitova. Je to rokoková socha z roku 1769 vyobrazující svatou Annu, je osazená na hranolovém podstavci s volutovými křídly. Přední strana podstavce je zdobena figurálním výjevem.

Busta Josefa Kocourka

Pamětní desku s bustou spisovatele a učitele Josefa Kocourka, který působil na zdejší škole v letech 1929-1931, najdeme u vchodu do místní základní školy.

Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích

img_0646Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích je původně barokní kostel postavený v roce 1718. Stojí na obdélníkovém půdorysu. Kněžiště je ve tvaru půlkruhu s valenou klenbou. Kostel sv. Jana Křtitele má boční věž, která je vysoká 28 m, a jehlancový typ střechy s volutovým štítem. Ve věži byly původně zavěšeny tři zvony, ze kterých se zachoval pouze jeden. V roce 2015 vyrobila dílna akademického sochaře a mistra zvonaře Josefa Tkadlece z Halenkova u Vsetína nový zvon. V roce 2016 byl tento zvon sv. Václava slavnostně vysvěcen a v roce 2017 byl po opravě zvonové stolice zavěšen.

Během let 1910 a 1970 probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Obrazy v kostele převážně vyobrazují život a smrt Jana Křtitele. Po levé straně od oltáře stojí soška Panny Marie. Součástí kostela jsou také varhany s ojedinělou květinovou výzdobou omítek z roku 1910. V roce 2009 byl kostel zapsán   do seznamu nemovitých kulturních památek.

Rodinný dům (bývalá fara)

p1640557Bývalá fara se nachází severně od kostela v empírovém rodinném domě s číslem popisným 158 v Herolticích. Pochází z první poloviny 19. století a je ukázkou zlidovělé architektury. Fasáda je zdobená maltovým štukem.

Sousoší Nejsvětější Trojice

Pozdně barokní sousoší Nejsvětější Trojice ve Štítech z roku 1807 se nachází v blízkosti místní pily. Je nemovitou kulturní památkou od roku 2003, v roce 2004 bylo sousoší rekonstruováno.

Sousoší Nejsvětější Trojice v Březné

p1640546Sousoší Nejsvětější Trojice se nachází v zahradě u domu č. p. 18. v obci Březná. Jedná se o kvalitní klasicistní plastiku s výraznými barokními vlivy.

Ojedinělou technickou stavbou z roku 1911 byla štítecká cihelna. Kvůli špatnému stavu byla tato budova v roce 2017 zbourána.

Demolice cihelny – video