Úvod
Urbanistická struktura města je historicky vyvinuta v uspořádání hrad, podhradí s kostelem a farou, náměstí s radnicí a uliční zástavba s pozdějším doplňováním. V okresním archívu je uložena mapa pocházející z roku 1835, která dokumentuje tehdejší stav zástavby.
V roce 1992 bylo prostřednictvím ministerstva kultury prohlášeno historické jádro Štítů za památkovou zónu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejkrásnější kulturní památka, která tvoří dominantu města a je nepřehlédnutelná z jakéhokoli místa v okolí. Prapůvodní kostel musel existovat již v polovině 13. století, byl dřevěný se zvonicí. Dnešní kostel byl vystavěn Lichtenštejny v roce 1755 v pozdně barokním slohu. Předchozí kostel shořel v roce 1744, kdy bylo celé město vypáleno pruským vojskem. Největší pohromou v dějinách současného chrámu byl požár, který kostel postihl roku 1889, ale již po dvou letech kostel opět sloužil svému účelu. Jednopatrová budova fary má 9 místností a byla v roce 1794 nově postavena z kamene knížetem Lichtenštejnem.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 115/1. Je to jednolodní podélný kostel s půlkruhovým závěrem, vestavěnou kvadratickou věží s volutovými křídly a obdélnou patrovou sakristií na epištolní straně. Fasády jsou členěny pilastry a římsovými hlavicemi. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Pod kostelem jsou vyzděny krypty se zaklenutými prostorami.
Stará radnice čp. 38
Dům bývalé radnice ze 16. století patří k nejstarším ve Štítech. Je součástí původní zástavby historického jádra. V 16. století to byla renesanční radnice, v roce 1734 byl objekt upraven na barokní měšťanský dům. Původně k ní patřil i dvorní trakt (bývalý hodpodářský dvůr), barokní stavba z pol. 18. století. Pro havarijní stav byl později zbourán. Dnes budova slouží jako základní umělecká škola, jídelna zemědělské společnosti a také jako zázemí pro klub seniorů a skautské sdružení. V chodbách se zachovaly křížové i valené klenby, zazděné kruhy, ke kterým byli poutáni zločinci a provinilci atd.
Morový sloup se sochou Panny Marie
Morový sloup se sochou Panny Marie stojí za současnou radnicí na náměstí. Pochází z roku 1716, je vytvořen v barokním slohu. Prokazatelně jde o nejstarší kamenosochařské dílo ve Štítech. Jeho historie je stejně jako u jiných morových sloupů spjata s koncem morové epidemie. Štítečtí jej nechali postavit jako poděkování za ty, kteří přežili morovou epidemii, a současně jako prosbu, aby se podobná pohroma víckrát neopakovala. Jde patrně o dílo místního tvůrce, nese znaky lidové tvorby. Tato kamenosochařská práce měří na výšku téměř 4,5 m. Je postavena na třech kamenných stupních. Na vrcholu sloupu z maletínského pískovce stojí socha Panny Marie s Ježíškem. Skulptura stojí na vrcholu sloupu s bohatě zdobenou čtyřbokou hlavicí s pozlacenými okřídlenými hlavičkami puttů a volutami. Hladký sloup je umístěn na čtyřhranném soklu s profilovanou odstupňovanou patkou. Všechny plochy soklu jsou vyzdobeny reliéfy. Směrem ke kostelu vidíme planoucí srdce, propíchnuté ruce a chodidla – symbol pěti Kristových ran; z pohledu od radnice spatříme poprsí sv. Jana Nepomuckého z pravého profilu. Další dvě plochy jsou vyplněny monogramy. Na severozápadní straně je monogram Ježíšův – IHS, kříž a hřeby ve slunečním kotouči, na jihozápadní straně monogram Panny Marie ve slunečním kotouči. Mariánský sloup byl opravován na místě v roce 1996 a v letech 2012-2013 probíhalo kompletní restaurování v ateliéru v Řevnicích.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Jan Nepomucký je naším nejznámějším a nejčastěji zobrazovaným světcem. Jeho socha zdobí prostor pod radnicí. Skulptura pochází z roku 1732, znázorňuje sv. Jana Nepomuckého stojícího v oblacích. Stojí na podstavci s volutovými křídly a na vysokém soklu se čtyřmi představenými pilastry. Socha byla původně nejen zlacená, ale i polychromovaná. Barvy však nebyly stálé, během let zcela vybledly a opadaly. Proto se v současnosti užívá při restaurování pouze zlacení plátkovým zlatem. Socha sv. Jana Nepomuckého se v roce 2015 po dvou letech restaurátorských prací stala dominantou štíteckého náměstí.
Reliéfy vytesané v podstavci vyobrazují scény z legendy o sv. Janu Nepomuckém. Výchozí strana představuje Jana zpovídajícího královnu Žofii. Na opačné straně je zobrazeno Janovo mučení. Nejvýraznější scéna ( k východu) ukazuje tělo Jana, které pluje na hladině pod mostem, zatímco jeho duše stoupá k nebesům. Na západní straně je vyobrazena v reliéfu rakev s pozůstatky sv. Jana Nepomuckého a schránka se vzácnou relikvií – jazykem.
Sousoší Kalvárie
Sousoší Kalvárie je empírová plastika z roku 1808, která patří k prostorám na severní straně kostela. Patří mezi státem chráněné památky. Znázorňuje kamenný kříž s korpusem Krista, je osazená na hranolovém podstavci s volutovými křídly, která jsou ukončena profilovou římsou se sochami Bolestné Marie a sv. Jana Evangelisty. Na přední straně podstavce je reliéf sv. Máří Magdaleny, na zadní je letopočet 1808.
Socha svaté Anny
Socha svaté Anny je umístěna poblíž hřbitova. Je to vrcholně barokní socha z roku 1769. Patří mezi nejstarší a nejvzácnější štítecké památky. Pro svou jedinečnost je zapsána ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Socha je osazená na hranolovém podstavci s volutovými křídly. Přední strana podstavce je zdobena figurálním výjevem.
Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích
Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích je původně barokní kostel postavený v roce 1718. Stojí na obdélníkovém půdorysu. Kněžiště je ve tvaru půlkruhu s valenou klenbou. Kostel sv. Jana Křtitele má boční věž, která je vysoká 28 m, a jehlancový typ střechy s volutovým štítem. Ve věži byly původně zavěšeny tři zvony, ze kterých se zachoval pouze jeden. V roce 2015 vyrobila dílna akademického sochaře a mistra zvonaře Josefa Tkadlece z Halenkova u Vsetína nový zvon. V roce 2016 byl tento zvon sv. Václava slavnostně vysvěcen a v roce 2017 byl po opravě zvonové stolice zavěšen.
Během let 1910 a 1970 probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Obrazy v kostele převážně vyobrazují život a smrt Jana Křtitele. Po levé straně od oltáře stojí soška Panny Marie. Součástí kostela jsou také varhany s ojedinělou květinovou výzdobou omítek z roku 1910. V roce 2009 byl kostel zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek.
Pomník obětem 1. a 2. sv. války
Původní německý pomník padlým byl odhalen 15. srpna roku 1926. Špička mohyly byla zakončena německým válečným křížem a na její přední straně se nacházela deska se jmény padlých. Osud pomníku se naplnil v padesátých letech, kdy byla mohyla odstraněna. Nový pomník byl vzat ze hřbitova po odsunuté německé rodině, na přední stranu byla vytesána pěticípá hvězda a nápis LÁSKU ZA HRDINSTVÍ. V roce 2017 bylo rozhodnuto o vystavění nového památníku, který se od původního návrhu liší jen v maličkostech. Místo původní desky je na nové mohyle nápis Na památku obětem I. a II. světové války. Německý válečný kříž byl nahrazen jednoduchým neutrálním. V říjnu 2018 byl pomník vysvěcen.