K městu Štíty patří tyto přidružené obce:

  • Březná
  • Crhov
  • Heroltice
  • Březná leží v nadmořské výšce 443 m v údolí stejnojmenné řeky, v bezprostředním sousedství Štítů při silnici z tohoto města na sever k Červené Vodě. Katastr o rozloze 371 hektarů se po připojení Březenského Dvora zvětšil na 521 hektarů.

    Březná patří k nejstarším vsím na Štítecku. Připomíná se již roku 1278 u Šilperka. Později sice připadla k hradu Hoštejn a roku 1464 jako Horní Březná k Zábřehu, ale po roce 1516 se dostala opět k Šilperku a roku 1596 k panství Ruda.

    Na počátku 19. století existovala v Březné manufaktura na kartouny s bělidlem, ale ta roku 1824 zanikla. Po roce 1848 měla ves okresní soud
    v Šilperku a politickou správu v Zábřehu.

    Do roku 1918 byla tato sídelní lokalita označována česky jako Březná – Ves, německy Friesedorf, potom jenom jako Březná, a to i po připojení Březenského Dvora po roce 1945. Vznikla zřejmě na místě vykáceného březového lesa (březiny), nebo bylo její jméno spojeno s názvem řeky Březné.

    Po roce 1918 se v Březné i Březenském Dvoře uplatnil vliv několika německých politických stran, aktivistických i negativistických. O zdejší obecné a pochopitelně až do roku 1945 německé škole víme jenom to, že existovala již od roku 1853.

    Po roce 1949 začal v Březné a Březenském Dvoře hospodařit Státní statek Šumperk, který převzal půdu zdejšího potravinářského družstva
    a později i soukromých hospodářství. V rámci delimitace připadly pozemky Březné od roku 1957 pod Státní statek v Postřelmově a od roku 1964 ke statku ve Štítech. V roce 1980 byla Březná připojena ke Štítům.

  • Crhov (německy Cerhof) je vesnice spadající pod město Štíty v okrese Šumperk v olomouckém kraji. Leží v Zábřežské vrchovině asi 3,5 km jihozápadně od Štítů, na samé západní hranici šumperského okresu. K roku 2001 zde žilo 118 obyvatel.

    Crhov se v pramenech připomíná poprvé roku 1358. Už před rokem 1431 patřil k Šilperskému statku, s nímž přešel r. 1624 k lichtenštejnskému panství Ruda. Podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 18 usedlých.  Do roku 1834 vzrostl počet obyvatel na 526 a počet domů na 89. Byla zde dědičná rychta a docházel sem učitel ze sousední Cotkytle; samostatná obecná škola zde vznikla až r. 1864.

    Po zrušení patrimoniální správy připadl Crhov k obvodu okresního soudu v Šilperku a hejtmanství v Zábřehu. Obyvatelstvo se nemohlo uživit
    z chudých kamenitých polí, a proto se věnovalo domácké výrobě, zejména dřevěného nářadí, kartáčových prkének a nitěných knoflíků. Větším závodem tu byla jen pila, která zůstala v provozu  i po roce 1945. Bída zdejších lidí a zvláště pak využívání dětských rukou při obšívání nitěných knoflíků byly kritizovány v dobové publicistice. Za druhé světové války zde bylo aktivní protinacistické odbojové hnutí, z něhož nakonec vyrostla menší partyzánská skupina; ta se podílela, i oběťmi na životech, na ozbrojeném střetnutí s ustupujícími německými vojáky u Cotkytle 7. května 1945.

    Zemědělské družstvo se v této horské vsi rodilo v padesátých letech pod velkým nátlakem a nemělo naději na větší úspěch, takže bylo v roce 1964 začleněno do komplexu Státního statku ve Štítech. Zdejší jednotřídníškola byla nakonec zrušena a z veřejných zařízení zůstal jenom obchod a hostinec.

  • Heroltice (německy Herautz) jsou vesnice v okrese Šumperk, součást města Štíty. Nachází se zhruba 3,5 km sz. od Štítů. Sídlo je uličního typu, roztažené podél Heroltického potoka, drobného toku, který stéká z východního okraje Orlických hor do Kladské kotliny a pod Herolticemi zprava ústí do řeky Březná. Vesnička Heroltice se rozkládá v severním cípu Olomouckého kraje nedaleko česko-polských hranic. Malebné údolí, které je přirozenou hranicí mezi Jeseníky a Orlickými horami se nachází v nadmořské výšce 450- 750 m. n. m. Vesnička se svojí nezaměnitelnou osobitostí a krásnou přírodu v okolí správně spadá pod město Štíty.

    Obec má jméno zřejmě podle zakladatele Heralta či Heralda, čemuž napovídá německý název Herautz a dřívější české jméno Heraltice.

    Heroltice se připomínají již roku 1278 u tehdejšího Šilperka a byly někdy označovány jako Velké nebo též Dolní Heroltice, na rozdíl od Malých či Horních Heroltic, tj. pozdější Červené Vody.

    V roce 1623 se Heroltice dostaly se šilperským panstvím pod patrimoniální správu v Rudě. Patřily k největším vsím tohoto panství, protože podle lánového rejstříku z roku 1677 měly 49 usedlých a v roce 1834 dokonce již 156 domů a 1026 obyvatel.

    Škola zde existovala již v roce 1828 a roku 1854 tu byla zřízena kuracie při zdejším kostele, původně kapli sv. Jana Křtitele z roku 1718.

    Po roce 1848 připadly Heroltice k soudnímu okresu Šilperk a politickému okresu Zábřeh. Na rozdíl od sousedních obcí Červená a Bílá Voda, které zaznamenaly velký rozmach v souvislosti s rozvojem textilního průmyslu, zůstaly téměř beze zbytku.

    Po roce 1945 vesnice soustavně upadala, což platilo o zástavbě i zemědělství. Pozemky heroltického katastru převzal nakonec k obhospodařování Státní statek ve Štítech.

    V roce 1976 byla obec Heroltice připojena ke Štítům.