Urbanistická struktura města je historicky vyvinuta v uspořádání hrad podhradí s kostelem a farou, náměstí s radnicí a uliční zástavba s pozdějším doplňováním. V okresním archívu je uložena mapa pocházející z roku 1835, která dokumentuje tehdejší stav zástavby. V roce 1990 bylo prostřednictvím ministerstva kultury prohlášeno historické jádro Štítů za památkovou zónu. Ve městě je v roce 2008 devět památkově chráněných objektů.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk pod č. 115/1. Je to jednolodní podélný kostel s půlkruhovým závěrem, vestavěnou kvadratickou věží s volutovými křídly a obdélnou patrovou sakristií na epištolní straně. Fasády jsou členěny pilastry a římsovými hlavicemi. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Pod kostelem jsou vyzděny krypty se zaklenutými prostorami. Věž je nově opatřena dvěma zvony z dílny L. Dytrichové z Brodku u Přerova.

Kamenný kříž je součástí areálu farního kostela. Je to kamenný jetelový kříž s korpusem Krista na hranolovém podstavci ukončeného profilovanou římsou. Na přední straně podstavce v mělké vpadlině je reliéf Nanebevzetí Panny Marie, na zadní straně je letopočet vzniku 1859.

Cihelna ve Štítech je z konstrukčního hlediska ojedinělou technickou stavbou z roku 1911 představující typ cihlářské pece s klikatým vedením ohně, který se na území dnešní ČR stavěl velmi sporadicky. Objekt cihelny je autenticky dochovaný včetně původního technologického zařízení. Z konstrukčního hlediska se jedná o ojedinělou a autenticky dochovanou technickou stavbu, která představuje velmi významnou památku naší cihlářské výroby. Pro své architektonické a technické kvality byl objekt zahrnut i do publikace Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Objekt cihelny, kde se v kruhové peci pálily plné cihly do roku 2004 je v současné době svým způsobem průmyslový skanzen, ovšem veřejnosti nepřístupný.